Firma Meinberg vyrábí dva základní druhy produktů:
Široké produktové portfolio je dáno kombinací různých variant v několika aspektech. U klasického portfolia firmy Meinberg, které je "modulární ve výrobě", lze vybírat v těchto aspektech:
Portfolio je dále obohaceno velkým množstvím příslušenství:
Firma se nebojí inovací, experimentů a zákaznických řešení - viz např.
Ohledně dosahovaných přesností času na různých vrstvách / rozhraních / technologiích je k dispozici samostatný dokument.
Rodina NTP serverů LanTime čítá několik základních ceníkových modelů s různými vstupy a výstupy, v různých skříňkách.
Rodina má společnou základní platformu, kterou je jednodeskový průmyslový počítač s procesorem Cyrix/NS/AMD Geode. Do společného jmenovatele patří také software - firemní varianta Linuxu a firemní varianta standardního ntpd. Firemní úpravy softwaru umožňují optimální využití hardwaru přijímačů Meinberg, tj. maximální přesnost a například taky nestandardní reakci na výpadek vstupu u varianty SHS.
Firma Meinberg si dává záležet, aby bylo řádně využito všech možností použitého plnohodnotného operačního systému typu UNIX, což se projevuje na celkovém množství variant uživatelského rozhraní a podporovaných oblíbených protokolů na bázi TCP/IP.
Mezi další základní hardwarové součásti NTP serveru patří ještě jeden či dva přijímače časových značek (rádiem řízené hodiny) a napájecí zdroj, to vše ve společné skříňce.
Dodávají se varianty s jedním či dvěma přijímači různých časových signálů, u základních modelů je na výběr GPS, DCF77, IRIG a FRC. Varianta "SHS" (Secure Hybrid System) obsahuje dva přijímače, jejichž čas je navzájem porovnáván, a pokud se navzájem odchýlí o nějakou nadprahovou hodnotu (jednotky ms), tak server vypne NTP službu (nejedná se tedy o klasický failover!). Pseudopřijímač FRC (free running clock) jsou přesné lokální hodiny, nabízené v kombinaci s GPS jako lokální záloha pro geografické polohy, kde nelze přijímat DCF77.
Na výběr je pět druhů skříněk: 19"/1U (bez označení nebo "MP"), 19"/3U (BGT), odolná "stolní" skříňka cca výšky 3U (TGP), nízká 1U "stolní" skříňka, a také skříňka pro montáž na DIN lištu (AHS).
Firma Meinberg u standardních sestav upustila od kódování velikosti skříňky do názvu serveru, takže u aktuálních základních modelů už se nesetkáme s názvy jako LanTime/GPS/MP. Přesto si uveďme pár příkladů aktuálních produktů:
V základní sestavě všech NTP serverů je minimálně jeden ethernetový port
a jednoduchý napájecí zdroj. Pro některé varianty skříněk se nabízí jako
příplatková výbava přídavný modul se dvěma Ethernetovými porty
(tj. např. stroj M300 má pak celkem 4 ethernetové porty) nebo zdvojený napájecí zdroj.
Největší prostor pro volnou modulární kombinaci různých dílů poskytovalo tradičně
BGT šasi (19"/3U), aktuálně je ovšem špičkou v modularitě řada IMS šasi.
Pokud tedy v ceníku či na webu výrobce nenajdete model,
který by přesně odpovídal Vašim představám, nebojte se zeptat - při jednoduchých
změnách konfigurace na bázi typizované "stavebnice" firmy Meinberg se cena
počítá jako prostý součet cen jednotlivých součástí. Nejlevnější základní modely
mnoho možností zakázkových úprav neposkytují, u dražších modelů je nabídka širší.
Ohledně IMS šasi máme jednu dobovou aktualitu - probírá synchronizaci frekvence a fáze v kontextu synchronizace v telekomunikacích (PDH/SDH a LTE) a ve studiové technice (audio/video).
Ke všem přijímačům se jako standardní příslušenství (= v ceně) dodává příslušná anténa (k NTP serverům zásadně venkovní i v případě DCF) s 20 m kabelu RG58. K levnějším přijímačům DCF77 se standardně dodává pokojová anténa a kratší kabel - v případě nejasností nás kontaktujte.
Všechny přijímače mají na vstupu přiloženo stejnosměrné napájecí napětí pro aktivní anténu.
Složitější NTP servery, sestavy se zakázkovými úpravami a modulární přijímače časových značek firma Meinberg nevyrábí ve všech variantách na sklad. Spíše naopak, s výjimkou několika základních modelů jsou sestavy výrobcem skládány na zakázku po upřesnění specifikace se zákazníkem (poté jako celek zahořeny a expedovány).
Přijímače časových signálů všech druhů do sběrnici PCI se dodávají s ovladači pro Windows a Linux (pro Linux v podobě kompletního zdrojového kódu). V Linuxu ovladač přidá do systému zařízení, které lze použít jako externí "rádiové hodiny" pro ntpd.
Kompletní dodavatelský ceník firmy Meinberg čítá několik set položek. Ceník resp. e-shop firmy FCC průmyslové systémy v tuto chvíli obsahuje v kategorii Meinberg pouze vybrané oblíbené položky. Firma FCC průmyslové systémy ovšem dodává všechny produkty Meinberg - pokud v našem ceníku nějaký produkt nenajdete, na Váš dotaz rádi sdělíme cenu a probereme technické podrobnosti.
Různé zmiňované druhy časových signálů znamenají toto:
| GPS | Global Positioning System - družicový systém pro určování polohy,
vybudovaný a financovaný USA. Civilní nosná frekvence je 1575.42 MHz.
Byl vybudován primárně pro potřeby vojenské navigace, je však k dispozici
i pro civilní veřejné použití. Vedlejším produktem je přesná časová informace
- NTP servery jsou schopny s tímto zdrojem signálu dosáhnout interní synchronizace
s přesností na jednotky mikrosekund. Lokální oscilátor přijímače
dosahuje přesnosti dokonce v nízkých desítkách ns (firma Meinberg garantuje
v zavěšeném stavu dlouhodobě 100 ns). Systém má několik desítek družic (cca 30), které se pohybují po zhruba kruhových drahách orientovaných šikmo vůči rovníku. Přijímač systému GPS přijímá na jedinou všesměrovou anténu zároveň signál z několika viditelných družic (čím více, tím lépe), vícekanálovým korelačním detektorem si "rozebere" jejich data za spolupráce lokálního oscilátoru, a z přijímaných dat a časových posuvů zjistí trigonometricky svou přesnou polohu (a čas). |
| GLONASS | Globální navigační systém ruské vlády. Civilní nosná je v pásmu cca 1600-1620 MHz a jednotlivé družice používají různé frekvenční kanály (frekvenční multiplex - na rozdíl od GPS). Jedná se o ruský protějšek amerického GPS. Počet družic je dlouhodobě nižší než u GPS. |
| DCF77 | DCF77 je německý národní etalon přesného času. Vysvětlení zkratky DCF77
není úplně přímočaré: "D" znamená Německo, "C" je
standardizované označení pro dlouhovlnný vysílač, "F" znamená
Frankfurt, "77" je odkaz na nosnou frekvenci 77 kHz. Vysílač DCF77 je
umístěn u městečka Mainflingen asi 25 km jihovýchodně od Frankfurtu nad
Mohanem, na souřadnicích 50o 01' s.š. a 09o 00' v.d. Bitová rychlost je 1 bps, jedna časová značka má 60 bitů, tj. trvá 1 minutu. Signál DCF77 byl původně pouze amplitudově modulován, od roku 1983 se současně s amplitudovou modulací přidává fázově modulovaná informace, která je pro amplitudové demodulátory neviditelná. Další podrobnosti najdete na webu firmy Meinberg. Většina levných přijímačů DCF77 používá prostou analogovou amplitudovou demodulaci a většinou se nesnaží o detekci/korekci bitových chyb způsobených rušením. Amplitudovou demodulací navíc nelze dosáhnout přesnosti lepší než cca 1 ms. Levnější přijímače Meinberg s AM demodulací a RS232 výstupem obsahují baterií zálohovaný RTC čip a dále mikroprocesor, který kromě generování RS232 time stringu také odstraňuje náhodné chyby v přijímaném signálu. Naproti tomu dražší řada přijímačů DCF77 od firmy Meinberg (rodina PZF) demoduluje fázovou informaci, díky čemuž dosahuje přesnosti o dva řády lepší, tj. v desítkách mikrosekund (skoro na úrovni GPS). Přesnost a odolnost přijímače vůči rušení je dána vedle fázové modulace také použitím digitálního korelačního dekodéru na bázi DSP, s přímým vzorkováním mezifrekvence a kontrolou "rozumnosti" dekódovaných dat. |
| IRIG | Zkratka IRIG znamená Inter-Range Instrumentation Group, což je
organizace, z jejíhož podnětu standard vznikl. Signál IRIG-A resp. IRIG-B
resp. AFNOR je digitální formát časových značek, který vznikl ve vojenském
sektoru v USA, ale dnes je hojně používaný např. i v energetice. Rámec o
délce 100 bitů je přenášen rychlostí 1 kbps (IRIG-A) nebo 100 bps (IRIG-B). Signál je nejčastěji k dispozici na úrovních TTL nebo RS-422, ale i na jiných napěťových úrovních, na optice nebo modulovaný na nosné. Více informací je k dispozici např. na webu firmy Meinberg. |
Pozor, na rozdíl od GPS vstupů, u kterých je pravidlem galvanické oddělení, všechny přijímače DCF77 (a Glonass!) mají galvanicky NEizolovaný vstup. Takže například model LanTime/SHS má GPS vstup izolovaný a DCF77 vstup NEizolovaný. V německých příjmových podmínkách patrně stačí pokojová anténa, proto výrobce šetří na izolaci vstupu. V příjmových podmínkách ČR a zejména ve vzdálenějších regionech Evropy je ovšem na místě venkovní anténa a tedy i galvanická izolace. Galvanická izolace vstupu je podmínkou správně zapojené komplexní ochrany proti přepětí (podmínkou nutnou, nikoli postačující). Galvanickou izolaci vstupu DCF77 lze zařídit předřazením anténního zesilovače BLV, který má galvanicky izolovaný vstup (a na něm opět přiložené napájení pro aktivní anténu). Pravda je, že cena takto ošetřeného přijímače DCF77 se řádově blíží ceně srovnatelného GPS řešení.
Příjem DCF77 je vydatně rušen jedním konkrétním zdrojem elektro-smogu: klasickými
počítačovými monitory (katodovými trubicemi), konkrétně řádkovou frekvencí = horizontálním
vychylováním. Například oblíbené rozlišení 1024x768 / 100 Hz ruší těsně okolo 77 kHz
(768 x 100 Hz, ovšem plus pár zatemněných řádků). Proto nejhorší rušení je uvnitř
budovy ve velkých datacentrech a v nových kancelářských budovách, kde je na malém
prostoru velký počet monitorů.
Pozor ale taky na samotné počítače, spínané zdroje všeho druhu (kompaktní zářivky,
nabíječky mobilů), ruční elektrické nářadí a domácí spotřebiče s komutátorovými motorky,
nebo třeba obloukové svářečky. Rušení z těchto elektrických spotřebičů je i v poměrně
velké vzdálenosti vyzařováno místním rozvodem nn v budovách (je "v normě",
ale příjmu DCF77 to vadí).
Signál DCF77 je tlumen železnými výztužemi v konstrukci budov a (možná kupodivu)
také pokovením determálních skel v moderních oknech.
Proto je vně budovy typicky výrazně lepší příjem.
Pokud se týče umístění antény DCF77, sázkou na jistotu je střecha (stejně jako u GPS).
Taková je naše praktická zkušenost. Střecha zřejmě bývá dostatečně daleko od zdrojů rušení,
navíc na střeše je příjem bez jakéhokoli útlumu konstrukcí budovy.
Máme potvrzen bezproblémový příjem DCF77 vo Veľkom Krtíši (střední Slovensko).
Pokud byla anténa umístěna za oknem serverovny zvenčí na stěně paneláku,
přijímač hlásil poruchy synchronizace. Poté, co zákazník anténu přemístil
do předpisové pozice na střechu, příjem je bez problému - přitom se jednalo
o výškový rozdíl pár metrů.
Příjem signálu DCF77 v našich příjmových podmínkách je zkrátka vždycky mírně dobrodružný. Penzum informací získané několika lety zkušeností již přesáhlo rámec tohoto povídání - proto jsme pro zájemce na toto téma připravili samostatný dokument.
Důrazně doporučujeme chránit přijímače časových značek správně zapojenou ochranou koaxiálních anténních svodů proti přepětí.
Níže popsané zapojení ochrany proti přepětí odpovídá příslušným předpisům (normám) - patrně přesněji než jednodušší zapojení, které doporučuje výrobce ve svých manuálech...
|
|
|
Povšimněte si, že na anténním svodu jsou v sérii/kaskádě vždy dvě bleskojistky: nahoře přímo zemněná a dole s oddělenou ochrannou zemí.
Hlavní rozdíl mezi oběma obrázky spočívá v tom, že u DCF77 je navíc zapojen anténní zesilovač/oddělovač BLV (viz výše).
Výše popsané zapojení dává velmi dobrý smysl v rozsáhlejších budovách, kde uvnitř budovy vedou ještě desítky metrů anténního svodu - chrání proti průniku přepětí z vnějšího prostředí dovnitř budovy, i před případnou sekundární indukcí do dlouhého vedení uvnitř budovy. Bleskojistky v kaskádě jsou v normě vedle odlišné odolnosti specifikovány také odlišnou rychlostí reakce - což ale v našem konkrétním případě příliš neplatí, obě ochrany jsou prakticky zhruba stejně rychlé.
V protikladu k "velkým budovám" existuje ještě druhé "typické umístění": ve venkovní krabici (rozvaděči) na volně stojícím transformátoru někde v rozvodně, kde uvnitř krabice zbývá třeba jenom metr kabelu. V takových případech nemá kaskáda dvou bleskojistek valný smysl, určitě nemá smysl dávat jako druhý stupeň relativně drahou "oddělenou" bleskojistku. Reálně velmi dobře postačí solidní svodič tř.B přímo zemněný na vstupu do krabice. Opět platí, že není dobré zemnit anténní soustavu na nějaký vnější hromosvod či použitý nosný kovový stožár (přirozený svod bleskových proudů) - bleskojistku uzemněte na vnitřní ochrannou zem uvnitř krabice.
|
|
Níže doporučené modely bleskojistek jsou bez výjimky širokopásmové s plynovým jiskřištěm (zápalné napětí někde mezi 90 a 200 V). Bohužel nelze použít úzkopásmové/laděné bleskojistky s čtvrtvlnným zkratem. Poskytují sice kvalitnější ochranu, bohužel ale čtvrtvlnný zkrat v pásmech 35 MHz a 77 kHz není prakticky realizovatelný, resp. na trhu se běžně nevyskytuje. Kromě toho by čtvrtvlnný pahýl zkratoval také přiložené stejnosměrné napájení pro aktivní anténu. Rozhodně se nepokoušejte použít bleskojistky se čtvrtvlnným zkratem, určené pro gigahertzová pásma (2.4, 3.5 nebo 5 GHz) - neprojde jimi ani signál, ani napájení.
Bleskojistka na vstupu do budovy by měla být uzemněna pokud možno kvalitní vodivou cestou na vnitřní ekvipotenciální přípojnici budovy (výrobci bleskojistek obvykle doporučují minimálně 2.5 až 4 mm2) – lze ji uzemnit např. na co možná nejsilnější ochrannou zem v rozvodu nn 220/380V, případně natáhnout samostatný ochranný vodič do hlavní silové rozvodné skříně v budově. Předpokládá se, že budova má kvalitní vnější hromosvod, který anténu částečně stíní proti přímému úderu blesku (tj. anténa je umístěna v zóně bleskové ochrany 0B).
Uzemnění bleskojistky na vstupu do budovy na vnější hromosvod je považováno za nevhodné. Rozdíl napětí mezi hromosvodem a vnitřní ochrannou zemí budovy v okamžiku úderu blesku je v optimálním případě do 200V – tento údaj platí pro hromosvod v dobrém technickém stavu a pro blesk se špičkovou hodnotou bleskového proudu cca 200 kA, které statisticky vzato dosáhne cca 1% blesků. V případě horšího technického stavu hromosvodu může napětí hromosvodu proti vnitřní zemi budovy dosáhnout i desítek kV. Proto má být signálová zem antény galvanicky oddělena od hromosvodu budovy. Pokud je anténa namontována na kovový stožár, tento má být naopak uzemněn na hromosvod - proto anténa musí mít držák z izolantu nebo izolační pouzdro, což je v případě antén Meinberg oboje splněno. (Např. u běžných antén Yagi je tento požadavek často opomíjen - správně má být aktivní prvek uchycen izolačním držákem na ráhno a tím izolován od hromosvodu, spolu s navazující signálovou cestou.)
Na vstupu ze střechy do budovy by měla být použita přímo zemněná bleskojistka - tyto patří do běžného sortimentu kabelážních firem, nicméně jde typicky také o ochranu třídy C, tj. nesplňují požadavky na třídu B, která by podle normy měla být na tomto místě nasazena.
Jako bleskojistku na vstupu ze střechy do budovy doporučujeme model
ZSPKO
z produkce pana Broka.
Na vstupu do místnosti, nebo méně správně přímo ve stojanu se serverem, je vhodné použít "galvanicky oddělenou" koaxiální bleskojistku. Galvanické oddělení koaxového signálového stínění od svorky pro ochrannou zem zamezí při kaskádním zapojení ochran vzniku zemní smyčky. Tento typ bleskojistky není v ČR běžně k dostání. Prakticky lze na této pozici použít například tyto bleskojistky:
V kombinaci s galvanicky izolovaným vstupem GPS hodin je pak ochrana proti přepětí téměř dokonalá: dvě bleskojistky v kaskádě, obě správně dimenzované podle příslušných technických norem, zápalné napětí plynových jiskřišť v obou bleskojistkách je nižší než jmenovitá izolační pevnost galvanicky odděleného vstupu, signálová zem je bez zemních smyček. Pozor, přijímače a servery DCF77 mají vstup neizolovaný => lze vyřešit pomocí BLV.
Výše zmíněné bleskojistky (ani BLV) nejsou v ceně základní soupravy hardwaru Meinberg. Jedná se o doporučené příplatkové příslušenství. Pokud tyto součástky z anténního svodu vynecháte, rádiem řízené hodiny budou samozřejmě bez problému fungovat. Budete nicméně riskovat přímý úder blesku nejen do samotných hodin, ale i do dalších připojených zařízení uvnitř objektu.
Konstrukce anténního svod uvnitř budovy, kde budou umístěny rádiem řízené hodiny firmy Meinberg, je úkolem pro koncového zákazníka, nebo pro jeho vhodného subdodavatele. Například systémový integrátor, který dodává koncovému zákazníkovi rozsáhlejší počítačový systém, patrně bude v rámci této dodávky budovat i kabeláže v objektu koncového zákazníka. Koncoví zákazníci, kteří provozují rozsáhlejší datová centra nebo systémy pro průmyslové měření a regulaci, mívají typicky svého dvorního dodavatele kabelážních prací v objektu (strukturovaná datová kabeláž, silnoproud), který má potřebnou místní znalost, bezpečnostní prověrky/školení apod. Pro kabelážní firmu není problém dodat potřebný počet metrů koaxiálního kabelu a konektorů a související práce (vrtání a zedničina, ošetření průchodů protipožárními příčkami, lištování, zatažení kabelu, montáž konektorů a bleskojistek, montáž antény, případné výškové práce). Snad trochu méně dostupné jsou doporučené kvalitní bleskojistky - tyto jsme schopni přibalit k hardwaru Meinberg.
Pro konstrukci anténního svodu a umístění antény na vnější plášť či střechu budovy je zapotřebí souhlas vlastníka či správce budovy!
Pro anténní svod lze použít jakýkoli vhodný koaxiální kabel - měl by mít jmenovitou impedanci 50 Ohmů a kvalitativní parametry přiměřené délce svodu. Podrobnosti jsou uvedeny v manuálech. Nejobyčejnější kabel typu RG58 stačí na 250 až 300 m svodu, kvalitnější RG213 stačí na 500 až 600 m svodu. Než nasazovat v půlce trasy někde v šachtě zesilovač (potřebuje napájení 230V st.), je leckdy lepší použít kvalitnější kabel. Naopak na velmi krátké svody lze použít třeba i RG174.
Podstatnými parametry koaxiálního kabelu jsou vysokofrekvenční útlum a kvůli přiloženému napájení také ohmický odpor – obě veličiny jsou charakteristické pro daný typ kabelu, udávají se v jednotkách na metr (resp. na 100 m) a při posuzování konkrétní kabelové trasy jsou tedy přímo úměrné délce svodu. Nebo-li, dosažitelná délka svodu bez zesilovače je nepřímo úměrná těmto dvěma veličinám. Viz též přiložená tabulka parametrů vybraných kabelů. Útlum je závislý také na frekvenci užitečného signálu, roste s požadovanou frekvencí, pro DCF77 prakticky nehraje roli (tam jde o ohmický odpor). Závislost útlumu na frekvenci nám ale porovnání nijak nekomplikuje, protože v našich úvahách je frekvence konstantní.
Případně jsme schopni dodat kabel jako metráž a k němu konektory ve šroubovacím+letovacím provedení.
Pro RG-58 umíme kvalitnější nebo
levnější variantu
(na produktových kartách najdete montážní návod).
Tady je starší návod pro několik dalších konektorů:
obrázkový průvodce,
postup montáže v češtině.
Při konstrukci anténního svodu (konektorování) se snažte vyvarovat zkratů. Všechny přijímače Meinberg poskytují po kabelu napájení anténě. Toto napájení je poskytováno miniaturním monolitickým DC/DC převodníkem (spínaným zdrojem), který smí pracovat do zkratu pouze omezenou dobu (reálně pár desítek minut), pak se přehřeje a potichu odejde. Mezi příznaky této závady patří, že přijímač nedetekuje odpojení antény a na anténním vstupu není vidět přiložené ss napětí (naprázdno cca 18V). Oprava je banální záležitost, ale s logistikou to v rámci ČR trvá cca 3 dny. Zkrat v konektoru může být způsoben cínem nabaleným na středového trnu (proti stínění = tělu konektoru) nebo zatoulaným vláknem z opletu či středového vodiče. Doporučujeme jednotlivé hotové okonektorované úseky kabelu a na závěr i celek přeměřit zkratoměrem (ohmmetrem). Vyskytly se také případy, kdy po několika letech provozu při nesouvisejících úpravách kabeláže v budově došlo ke skřípnutí či přestřižení anténního kabelu, s výše popsanými následky.
Anténa pro příjem GPS má být umístěna v optimálním případě na střeše, s otevřeným výhledem k jižní polovině horizontu (dráhy GPS družic jsou koncentrovanější okolo rovníku). Prakticky není vyloučena montáž na zeď za okno, pokud je dodržen alespoň výhled k jihu, nebo montáž na střechu s výhledem spíše k severu... V každém případě musí být anténa venku z budovy - zdi i okenní skla představují pro signál GPS příliš velký útlum. Pravda je, že některé navigační GPSky fungují třeba v autě pod čelním sklem, ale to není případ přijímačů firmy Meinberg.
Zprovoznění GPS přijímačů Meinberg je obecně bezproblémové. Velmi zřídka přesto
nastane nějaký problém - popis možných zádrhelů jsme vyčlenili do
samostatného dokumentu
a samozřejmě jsme připraveni pomoci po telefonu, případně i osobně na místě.
Anténa pro příjem DCF77 má být umístěna v optimálním případě na střeše, s otevřeným výhledem na západ (resp. směrem k vysílači blízko Frankfurtu nad Mohanem). Dlouhé vlny (77 kHz) by sice teoreticky měly bez problémů pronikat budovami a snad i železobetonovými konstrukcemi (panelák), a například v naší kanceláři v Ústí nad Labem jde DCFka chytit někdy i uvnitř (když zrovna nemáme v montáži plno počítačů). U většiny zákazníků je ale šance na dobrý příjem jedině v případě umístění antény do venkovního prostředí. Zejména v business-centrech, telehousech a větších serverovnách je poměrně velké riziko, že se příjem DCF77 na anténu umístěnou uvnitř budovy může časem zhoršit v důsledku přibývání dalších počítačů.
Anténa DCF77 je směrová. Jedná se vlastně o feritovou anténu s přibaleným předzesilovačem. Osa antény by tedy měla být orientována kolmo na "směr k vysílači". Protože vysílač je v našich podmínkách směrem na západ, anténa by měla být orientována severo-jižním směrem. Feritová anténa má poměrně neostré/široké maximum a ostré směrové minimum (resp. dvě maxima a dvě minima, po 90 stupních). Proto na přesném nasměrování až tolik nezáleží. Ostrého minima lze využít k přesnému nasměrování: otáčíme anténou podle svislé osy, najdeme polohu s nejslabším příjmem. Poté anténu otočíme přesně o 90 stupňů.
Pokud máte v úmyslu použít suboptimální umístění antény, je vhodné napřed nějak provizorně otestovat, zda se přijímač s takto umístěnou anténou bez problému synchronizuje. Dřív, než začnete definitivně vrtat do zdi. Praktické zkušenosti říkají, že sázkou na jistotu je umístění antény na střeše.
Zboží (hardware od firmy Meinberg) standardně zasíláme kurýrem DPD na místo určení - na dodací adresu udanou zákazníkem.
Jakožto firma nejsme zařízeni na konstrukci anténního svodu v objektu zákazníka - služby tohoto druhu neposkytujeme, nemáme na ně profesionální vybavení ani kvalifikaci. Není to naším denním chlebem a nechceme působit jako zedníci amatéři.
Oživení rádiem řízených hodin a NTP serverů od firmy Meinberg zvládne průměrně schopný správce IT nebo počítačové sítě. Oživení spočívá v tom, že se připojí anténa, napájení, a cvakne se vypínačem. A pak se počká cca 12 minut, než se "najde" GPSka (cold boot) a dalších pár minut, než ji "uzná" NTP démon a začne odpovídat na dotazy. Pokud zákazníkovi nevyhovuje, že si server řekne o IP adresu přes DHCP, lze ji nakonfigurovat manuálně. Pokud je dále co konfigurovat (formát sériového výstupu nebo pulzních výstupů atd.), postupuje se dále dle manuálu. Je to jednodušší než oživit WiFi accesspoint.
Pokud se vyskytne problém, jsme k dispozici na telefonu. Pokud se problém nepodaří vyřešit po telefonu, je možno domluvit se na osobní návštěvě našeho technika u zákazníka (říkáme tomu "asistence při oživení"). Pokud se ukáže, že problém nepřišel z naší strany, účtujeme si předem dohodnutou částku za výjezd. Abychom to nedramatizovali, samozřejmě je možné dohodnout se na placené osobní asistenci předem, bez ohledu na to, zda se již vyskytl nějaký problém či nikoli...
